Letní tábor 2016 16. 7. – 30. 7.

U každého, kdo by šel náhodou kolem, by tato nesourodá dvojice musela vzbudit pozornost. Před starším mužem, který byl oblečen v honosné tóze ušité z brokátu a nejjemnějšího hedvábí, seděl na nízkém sedátku mladý muž, možná ještě chlapec.

„Jistě víš, Heiko, že události v říši se nevyvíjí podle mých představ. Stále častěji se ozývají hlasy, o tom, že nejsem hoden nosit císařský titul. Nikdo z naší rodiny podle nich nepatří mezi potomky císařského rodu. Nebudu zastírat, že můj otec udělal mnohé, aby byl náš nárok na trůn uznán.

V říši se nachází ještě čtyři nebo pět rodin, které mají ve svých záznamech rodokmenu jasné důkazy o svých nástupnických právech. Já se ovšem nehodlám vzdát. Toto jsi určitě ještě neviděl“, řekl starší muž a otevřel před mladíkem skříňku, ze které vytáhl lesknoucí se kulatý předmět. „To je císařská pečeť, bez ní se nikdo nemůže stát právoplatným císařem. Jistě víš, co musíš udělat. O místě, kde ji máš ukrýt, nesmíš rozhodně s nikým mluvit. Na tvé cestě je řada klášterů a jejich mnichové ti budou ve všem nápomocni. Máš v rukou osud říše, pamatuj. Vyrazit můžeš hned. Nemá smysl ztrácet čas…“