Jarní oddílové setkání   31. 3 – 2. 4. 2023     

     Tradiční setkání dětí, vedoucích a spolupracovníků z dětského oddílu a táborů, první v roce 2023. Opět proběhlo v Hodoňovicích u Bašky.
     I přes nepříznivou předpověď bylo počasí většinou vstřícné, byli jsme i venku a teploty byly přijatelné. V neděli, zrovna ve chvíli, kdy jsme potřebovali jít ven, pršelo. Po návratu jsme tak hromadně sušili. Tentokrát přijelo 18 dětí a prostřídalo se 10 vedoucích…

 
pamětní list Pátek
    Přelom mezi březnem a dubnem znamenal příznivé světelné podmínky. Nepříjemná předpověď se naštěstí vyplnila jen z části.
    Po příjezdu jsme se ubytovali, navečeřeli se a potom si všichni vyslechli úvodní slovo, které se neslo v duchu přivítání na internátu „Na kopečku“. Ten sice vyžaduje re­kon­struk­ci a řeší potíže s nedostatkem peněz, ale všichni byli ujištěni, že jejich vzdělávání a především posílení fyzické kondice bude věnována patřičná pozornost. Začali jsme venku a tam jsme se rozdělili na trojice. Ty pak prováděly cvičení se dvěma šátky – přeskoč, podlez, proskoč a oběhni. (rozdělení bylo provedeno podle výšky, aby bylo cvičení jednodušší).
    Pak jsme se vrátili do budovy, v jídelně jsme si rozdali kolíčky se jmény. Lord Šmudloch, zakladatel školy, věděl své o moskytech, jsou to pěkné potvůrky a není lehké se jim ubránit. Přesunuli jsme se do tělocvičny (provedli úpravu – pingpongové stoly pryč). Všichni se změnili na moskyty a Kuba a následně Čiva hráli figuranty (člověk v džungli), na které moskyti útočili. Potom jsme si ještě rozděleni na dvě části zahráli „Obujte se!". Nejprve bylo nutné druhému týmu boty svázat a potom, na své straně, se co nejrychleji obout.
    Následoval program v jídelně, kdo chtěl, mohl jít spát, ostatní zpívali s kytarou a hráli deskovky, nebo jen tak klábosili…
 
Sobota
    Budíček byl vyhlášen v osm. Rozcvička byla venku (bylo zataženo, ale nepršelo), vedl ji Milach, zahájili jsme během, následovaným sérií „klasických“ cviků. Po snídani, jsme venku, rozděleni do čtyř týmů, hráli štafetový běh kolem střediska. Tým si rozdělil členy po trase a následoval závod. Běželi jsme na tři kola, poslední v protisměru.
    Do oběda jsme stále rozděleni na týmy zahájili dva turnaje — „krabí fotbal“ v tělocvičně a „crossboule“ v jídelně.
    Následovaly dvě hodiny věnované obědu a následujícímu klidu. Jídlo, umývání nádobí, odpočinek, případně hry.
    Odpoledne jsme se opět přesunuli ven. Tam jsme si zahráli „vytahování z kruhů“ a „suchý biatlon“
. Po přesunu do jídelny, kde byla svačina, jsme pokračovali v tělocvičně, kde nás čekal „valašský hokej“.
    Po večeři následovalo promítání. Podívali jsme se na netradiční zpracování pohádky o Karkulce. Po krátké přípravě, ti, kteří se nebojí tmy, si venku zahráli „schovávanou“, po které následovaly „kotlíky“.
    Už byl nejvyšší čas a tak jsme se po hygieně vydali do svých postýlek, abychom načerpali síly na zítřejší zakončení.
 
Neděle
    Tak, jako včera, byl budíček v osm. Následovala rozcvička, tentokrát v tělocvičně. Klasické protahovací cviky jsme zakončili sérií – Osm kousků brokátu (kdo ví, ten ví… :–) ). No a po hygieně přišla na řadu snídaně.
    Následovala otázka, jestli se někdo zamyslel na páteční výzvou, jak získat peníze.(ne, nikoho to ani nenapadlo) Tak byli všichni nasměrováni ke zprávě o historii střediska. Kdo našel tu správnou část – moře, pirát, poklad – dostal zprávu, kterou měl vyluštit a zařídit se podle ní.
    Počasí nám tentokrát ukázalo, jak malými jsme pány (avšak víte, že „déšť je jenom zpestřením programu…“ :–) ). Dobře oblečeni jsme vyrazili k nedalekému lomu, abychom nalezli odkaz mecenáše střediska. Našli, a po návratu nastalo velké sušení.
    Ještě před obědem jsme začali hledat klíč k truhličce. Chvíli to trvalo, ale nakonec jsme byli úspěšní. A o poklad se podělili. Následoval oběd, a po obědě, umývání nádobí a odpočinku, jsme začali balit a uklízet. Nakonec jsme vyhlásili pořadí, předali si pamětní lístky a udělali společnou fotografii.
    Potom už přišel čas na rozloučení. Ti, kteří jeli vlakem, se vydali na nádraží a poschoďovým vlakem hladce, i když s lehkým zpožděním, dorazili na nádraží. Tady už čekali rodiče a potom objímání a loučení provázené nepříjemným studeným větrem.
    Byla to pěkná výprava, pěkně jsme si užili zamračený i slunečný a chvíli i deštivý víkend…
Mějte se pěkně, a na dalším setkání AHÓJ. :-D
 Michael

 
 
 
TOPlist