Podzimní oddílové setkání   24. – 26. 11. 2023     

Pátek
   Docela pozdní termín konání znamenal brzkou tmu a teploty se pohybovaly několik stupňů nad nulou. Zažili jsme i několik centimetrů sněhu.
   Cesta vlakem i pěší putování ke středisku proběhlo bez potíží. Po příchodu na místo jsme se ubytovali a následovalo rozdělení do tři týmů. Potom jsme se přesunuli do tělocvičny a sehráli krátký turnaj ve „vyrážené“.
   Po večeři jsme v jídelně hráli deskovky, povídali si a vzpomínali. Večerka byla vyhlášena chvíli po desáté.
 
Sobota
   Budíček byl v osm, pořádání rozcvičky se ujal Milach a proběhla v tělocvičně.
   Před obědem jsme hráli několik her, které se daly hodnotit na jednotlivce. Začali jsme „evolucí“, následovaly „ocásky“ a jako poslední „souboj čísel“. Zvláště poslední hra prověřila schopnost pokusit se, překonat soupeře nasazením.
   Doba oběda je tradičně následována umýváním nádobí, odpočinkem a přípaně deskovkami,
   Odpoledne jsme se na chvíli přesunuli ven. Zahráli jsme si „boj o vlajky“. Bohužel jsme neodhadli rozmístění stanovišť a hlavně penalizační mety. Poletoval sníh a teplota blízko nuly nás, poprvním kole souboje, zahnal zpět do střediska.
   V jídelně jsme si v týmech zahráli „Lebku“ (ta patří do série her „které jsme hráli jako děti“ — no zatím jsem nepotkal nikoho, kdo by si ji z dětství pamatoval).
   Po večeři jsme se rozdělili na trojice a ty postupně předvedly pohybovou kreaci s názvem „šip-šap-šop“. Potom jsme se ještě krátce vydali do tělocvičny a tady, turnajovým způsobem, zahráli mezi našimi týmy trojnožku (nemaje trojnožku jsme se točili kolem komínku z ring na nichž byl balón).
   Pak jsme si rozdali zpěvníky z letošního tábora, zazpívali si píseň »Indián« a shlédli film. No a potom jsme se už připravili ke spánku a byla večerka.
 
Neděle
   I dnes byl budíček v osm. Následovala rozcvička, tentokrát venku, a vedla ji Marky. Běhali jsme, mávali zbytku vedoucích za okny, protahovali se a pak se vydali na hygienu.
   Po snídani jsme se vydali naposledy do tělocvičny, kde jsme hráli „mravence v medu“. Protože se hra tradičně hraje venku, zpestřili jsme ji tentokrát cílem. Poslední kolo týmy putovali zkrácenou trasou, ale na závěr se musel poslední člen vrátit po mostu z těl ostatních a přenést trofej.
   Následovala ještě jedna krátká hříčka „převrať madraci“ — z fotek jistě pochopíte podstatu.
   Poslední před obědem jsme si zahráli „Párty“. Cílem bylo během otázek přijít na ‚spouštěč‘ a odhadnout pozadí. Následovalo poslední jídlo – oběd.
   Po obědě, a krátkém odpočinku, už začalo balení a uklízení. Vyhlásili jsme pořadí, předali si pamětní lístky a udělali společnou fotografii.
   Ti, kteří jeli vlakem, se vydali na nádraží. Vyšli jsme s pěknou rezervou, ale…   … koulování, vychylování a blbinky způsobili, že jsme závěrečné metry zvládali lehkým klusem a i tak jsme stihli vlak, jak se říká, o fous.
   Samotná cesta byla pohodová, přestup správně proveden a tak jsme podle plánu vystupovali na nádraží ve Vítkovicích.
   Prožili jsme pěkný víkend…