Domů
Co se stane
 
Co se stalo
  Bodování
  Dlouhodobá hra
 
Fotogalerie
 
Pravidelné akce
  malá SIHASAPA – Co hrajeme
 
máme
za sebou:
| Hula-Hula |
| Černý les |
| Invaze |
| Mysterion |
| Tajemství… |
| Objevitelé |
| Centrum |
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

BRATRSTVO ARTEFAKTŮ
gordický uzel

 
21. ledna byla hlavní náplní výprava k Diovu chrámu a nalezení Gordického uzlu. Když řeknu, že se proti nám všechno spiklo, nebudu daleko od pravdy. Jen s vypětím všech sil (hlavně morálních) jsme dovedli svůj úkol k cíli, i když určitě nebyl takový, jaký jsme si představovali.
Na začátku jsme dostali informace, které budeme potřebovat: jak vypadá Gordion, které ulice nás zajímají (jsou na nich totiž zámky k chrámu), komu se máme vyhnout a jak se bavit s místním obyvatelstvem…
Vyšli jsme ven, přešli přes hlavní silnici a pomocí přečtení přesmyček jsme získali čtyři klíče.
Počasí bylo »psí«. Mlha, hustě mžilo, jen teploty naštěstí byly rozumné. No alespoň nás nebude nikdo rušit, říkali jsme si. Jak bláhová to byla naděje! Alexandrovy vozy jezdily jeden za druhým, klíče se do mokrých zámků špatně dávaly, prostě bída.
A u Diova chrámu? Žádná světla (A to si pište, že tam měly být!), ani živáčka (Co myslíte měl tam někdo být?), nebudu ani popisovat, jak nás měl najít Michal a nenašel. U chrámu jsme našli jen několik dřevěných součástí (asi vozu) a zbytky provazu (ty jsme posbírali). A vydali jsme se zpět.
Vrátili jsme se ke klubovně, udělali želvu – prásk – přemístili jsme se a začali si sundávat mokré věci. Asi nás ten lotr Alexandr předešel (jak jinak ho nazvat).
V klubovně jsme si udělali dvě malé soutěže: svázání kousků provazu do co nejdelší délky a trefování do kelímků s odrazem. No a před rozchodem jsme si ještě připomněli sobotní Regatu.
 
zámek, který jsme museli otevřít    z Gordiova vozu moc nezbylo
 

Copyright © 2003 Michael
poslední změna: 1.2.2009